Method Kaláb

1885 – 1963

Method Kaláb byl český grafik, ilustrátor, tiskař, typograf, tvůrce písma, odborný publicista a bibliofilský specialista. Od r. 1922 byl ředitelem Průmyslové tiskárny v Praze.

Život

Pocházel z chudých poměrů. Otec pracoval jako zemědělský dělník, matka zemřela, když mu bylo osm roků.

Vyučil se sazečem a pracoval postupně v malých tiskárnách a písmolijeckých dílnách u nás (v Sedlčanech, Táboře, Praze) i v zahraničí (tiskárna Augusta Chwaly ve Vídni, Finschova slévárna písem ve Frankfurtu nad Mohanem). Navštěvoval typografické kurzy, soustavně se vzdělával v oboru tvorby písma a knih. Po návratu do Prahy (1911) byl jmenován faktorem v tiskárně Grafia. V roce 1922 byl Ústředním spolkem čsl. průmyslu cukrovarnického pověřen úkolem vybudovat velkou knižní tiskárnu a stal se jejím ředitelem. Strojovou sazárnu vybavil jedním typem sázecích strojů-monotypy. To mu umožnilo dokonalou sazbu nejen propagačních materiálů, ale i bibliofilských tiskovin. V r. 1948 obdržel se svými spolupracovníky státní cenu za přínos české knize.

Dílo

Byl průkopníkem nových směrů české typografie, stal se autorem mnoha typů klasicizujících písem, snad nejznámější je jeho antikva. Dal typografickou podobu mnoha krásným knihám, spolupracoval s předními výtvarníky jako V. H. Brunnerem, Alfonsem Muchou, Františkem Kyselou, Cyrilem Boudou, Josefem Ladou, Karlem Svolinským, Maxem Švabinským a řadou dalších. V písmolijně pražské Průmyslové tiskárny byla realizována písma Slavoboje Tusara (Antikva, 1936) a Karla Svolinského (písmo vytvořené pro vydání Máchova Máje, 1925). Kaláb se rovněž zasadil o vydání písma Oldřicha Menharta v Anglii (Menhart Romana Monotype, 1934). V letech 1908–1963 graficky upravil téměř 800 knižních titulů. Byl grafickým úpravcem a členem redakční rady časopisu Hollar. Navrhoval obálky časopisu Typografia (1911–1913), s nímž spolupracoval též odborně. Řada Kalábových teoretických textů, kterými usiloval propagovat grafické pojetí české knihy, byla publikována v zahraničí, např. v periodikách The Fleuron či v typografické ročence Das Gutenberg Jahrbuch. Vzorem byl Kalábovi tiskař Giambattista Bodoni, jemuž věnoval monografickou studii (1925). Napsal také knihu o písmech Slavoboje Tusara – Původní české knižní písmo Slavoboje Tusara (vydala Průmyslová tiskárna v Praha, 1926). Jeho bohatá pozůstalost se po jeho smrti dostala do sbírek žďárského Muzea knihy. Dnes je sbírka uložena v literárním archívu Památníku národního písemnictví v Praze.